Těsně před novým rokem mi volá kamarádka. Domlouváme se na společném Silvestru v kruhu našich rodin. „Jani, sleduji tvé posty na Facebooku. Vypadá to, jako by sis plula na obláčku, ale letos sis toho prožila a zažila dost, což?“ Překvapeně na sebe koukám do zrcadla. Vlastně má Klárka pravdu, byl to náročný rok. Cítím se však spokojeně a šťastně. Stejně mi to nedalo a začala jsem přemýšlet, co všechno mi rok 2018 vlastně nadělil a kam mě posunul?

Nevzdat se a nevzdat svoji cestu.

Na začátku roku jsem se ROZHODLA, že se opravdu obuju do on-line podnikání a dovedu ho k Plážové výzvě a pak k podnikání.

V lednu jsem si založila nový web www.mojezdrojovna.cz a domluvila se na redesignu svého stávajícího – janaohankova.cz s kolegyněmi a kamarádkami z on-line kurzu,  Petrou Vymětalovou a Katkou Chrobákovou.

Hned v únoru mě však zastihla nečekaná a smutná zpráva. Kamarádce vážně onemocněl syn, má cukrovku. Úplně se jim změnil život a já je mohla podpořit jen tím, že jsem tady pro ně, kdykoli budou potřebovat.

Nedlouho na to umřela kamarádka, kolegyně a spolužačka na leukemii. Míša umřela ve stejný den jako moje maminka, ale o rok později. Bylo to tak silné, že jsem přestala meditovat a chodit na pravidelné procházky. Prostě to nešlo. Ale jela jsem dál. Ještě usilovněji jsem pracovala na svém webu, protože mě Míša podporovala a můj projekt se ji moc líbil.

Koncem června, celá šťastná, že jsem stihla dokončit celý program on-line kurzu, podávám přihlášku do Plážové výzvy. Bohužel se změnila pravidla a vyřadili mě. Bylo to opravdu velké zklamání. Naštěstí začaly prázdniny a moje vytoužené volno. Těšila jsem se na to, že si odpočinu, načerpám energii a začnu chodit a meditovat.

V létě mě čekalo jen účetnictví a nový letáček pro moje centrum Společný den. S kolegyní Katkou jsem se domluvily, že sezónu zahájí ona sama s novou posilou -Bárou. Ano, tušíte správně. Opět se něco přihodilo. Bára se nám sesypala kvůli rozvodu a Katka sama nezvládla zahájení sezóny. A tak jsem musela velký kus svého volna a práce na webu dát rozjezdu centra.

Když jsem se blížila ke klidu a dokončovala práci na svých webech, to už byl listopad. Zastihla mě nečekaná a opět smutná novina. Moji kolegyni a kamarádce umřel manžel na služební cestě v zahraničí. Byla to nešťastná náhoda. David byl i náš společný rodinný kamarád a já pro Haničku a její 3 kloučky uspořádala sbírku. Cítila jsem, že můj web MOJE ZDROJOVNA, není náhoda a že tento rok mi dává obrovskou sílu a energii. Jela jsem zase dál a to hlavně díky Katce a Petře, které mi s weby pomáhaly a naše spolupráce přerostla v přátelství.

Poslední kapička se stala v Třinci – tam jsem vyrůstala. Moje nejlepší dětská kamarádka vážně onemocněla, je sama s 3 dětmi. Momentálně čeká na invalidní důchod a má velké finanční problémy. Starší dvě děti (na studiích) si musejí na sebe vydělávat sami, nejmladší Vojta chodí ještě do školy. Rozhodla jsem se okamžitě. Finančně jsem ji podpořila a požádala jsem o to i naše společné přátelé. 

Rozhodla jsem se nepoddat se smutku a melancholii. Rozhodla jsem se nevzdat práci, která mi celý rok přinášela radost.

A to díky svým zdrojům a svému snu, který si díky Stáni Stiborové, autorce kurz Podnikání z pláže, plním.