Kde se rodí můj čas?

Kde se rodí můj čas?

Včera jsem v mojí e-mailové schránce našla omluvu od klientky. „Díky, že jsi mě dodatečně omluvila z lekce. Manžel přišel domů z práce pozdě. Nevím, kdy si ji však nahradím. Nemám čas. Však to znáš.“ Sedím a žasnu nad svou okamžitou reakcí. „Ne, neznám. Já mám času dost.“

Věty o nedostatku času přicházejí ze všech stran. Od září na ně narážím stále častěji. A v době adventní se čas zrychluje raketovou rychlostí. Všimli jste si toho? Lidé jsou unavení, vystresování a podráždění. Tiše na ně hledím a říkám si: „Vždyť jsem na tom před nedávnem byla podobně. Taky jsem nic nestíhala, pořád za něčím běžela.“ 

Teď je to jiné. Můj pocit uvnitř se změnil. Jako by došlo k přeprogramování mého vnitřního software.

Nedostatek času si tvoříme, je uvnitř nás samotných, ne okolo. Je to nová kvalita. Vnímám, že je velmi příjemná a pozitivně ovlivňuje můj život.

Co zásadního se tedy u mě změnilo?

Myšlenky mi už tolik nebloudí.  Zároveň vnímám jasněji vše, co je právě teď. Občas ještě prohlásím, že nestíhám, vnímám to už ale jinak. Mám toho právě tolik, kolik můžu přijmout. Ostatní věci, které se mě týkají, vedu v patrnosti, vím o nich, ale přijdou na řadu, až budu mít čas. A většinou mi to vůbec nevadí. Nechávám věci plynout. Zabývám se tím, co přijde. Nenechám si už hlavu zaplnit nesmysly nebo kupou úloh a plánů. Tohle je u mě opravdu obrovská změna.

 Vnímám přítomnost jinak. Plně, komplexně a celým člověkem. Každou buňkou svého těla.

Jaký je výsledek? Zvládám toho více než kdy jindy. Mám čas se vídat s přáteli, mám čas číst knihu, moštovat jablka, cvičit a meditovat, chodit na procházky, být více s dětmi, psát tento článek. Přináší mi to klid a pohodu.

Jaký je můj recept? Najít si svoji cestu

Věřím, že by se vám líbilo mít více času pro sebe, své koníčky, svou rodinu nebo přátele. Vydejte se tedy na cestu, která vede ke změnám ve vašem životě. Pokud si uvědomíte, že změnu opravdu chcete, tak to nejtěžší, co vás čeká, je začátek.

Začátek je nejtěžší. Je to změna. Každá změna přináší nejistotu a zároveň jistý druh nadšení.

Najděte si takovou cestu, která bude pro vás v tuto chvíli reálná. Není důležité, jak velké změny podniknete. Důležité je, zda vytrváte. Nemusíte hned jet na ferraty bez lana a helmy. Vyberte si stezku podél vody, u které si můžete třeba sednout a odpočinout si.

Myslete a mluvte pozitivně

V minulém článku jsem psala, jak velký význam má myšlenka. Co teprve vyslovené slovo, které myšlenku následuje. Pokud se naučíte používat při vyslovení vašich myšlenek jiná slova, než která automaticky používáte, stanou se zázraky. Takové, jaké se teď dějí mně.  

Zkuste se dnes zamyslet nad užíváním slov „MUSÍM“ a „CHCI“. Jak často je používáte? Které z těchto slov je u vás jako doma? Které z nich dominuje vašemu životu? Nevíte? Udělejte si chvíli, soustřeďte se a pozorujte. Sledujte, co a jak říkáte. Vnímejte, jak se při tom cítíte a jak se cítí lidé kolem vás.

Právě teď můžete vyslovit tato slova. Zkuste to. „MUSÍM“

Vnímejte, co vám přináší slovo „MUSÍM“. Jaké emoce při vyslovení tohoto slova cítíte? A kde v těle to cítíte? Máte nějaký obraz, cítíte vůni nebo slyšíte nějaký zvuk? Jak vám je? Pozorujte vše, co s tímto slovem vyvstane.

A teď vyslovte slovo „CHCI“.

Co vám přináší toto slovo? Jaké jsou vaše pocity? Jaký obraz, vůně, zvuk se vám vybaví? A kde v těle to cítíte? Zůstaňte v roli pozorovatele.

Pokud se nic neobjeví, můžete to zkusit znovu. Vnímejte rozdíl mezi slovy „MUSÍM“ a „CHCI“.  Stále nic? Tak dejte tato slova do vět. „Musím jít nakupovat.“ „Chci jít nakupovat.“ Všímáte si už rozdílu?

V první větě jdu do obchoďáku a kupuji máslo, vajíčka nebo chleba. Je to rutina a do obchodu nejdu s radostí. Není v tom žádná pozitivní emoce, jen povinnost a nutnost. Ve druhé větě si jdu koupit něco hezkého na sebe nebo pro někoho jiného. Do obchodu se těším a jsem zvědavá, co koupím. Mám radost. Jistě cítíte mezi oběma variantami rozdíl. Kvalita prožitku je velmi odlišná.

„MUSÍŠ“, je slovo, které je za hranicí naší komfortní zóny, a které podvědomě spouští obranné reakce. Slovo „CHCI“ je v zóně bezpečí, kde se cítíte pohodlně a máte zde dostatek vlastních zdrojů (energie, potence). Občas je dobré zónu komfortu překročit za účelem jejího posílení a rozšíření.

Dává vám to smysl? Zkuste tedy ve svém životě zaměnit slovo „MUSÍŠ“ za slovo „CHCI“. Sledujte, zda se něco mění. Můžete si zapsat svoje pocity, nálady, apod. Jde vám záměna slov snadno, těžce nebo snad vůbec? Nebuďte na sebe přísní. Dejte si čas. Dejte si tolik času, kolik potřebujete!

Přeji vám krásné pohodové dny. Dny, které jsou vyplněny slovem „CHCI“.

Jana Ohanková

Pomáhám lidem spojit se s tím, co jim dodává energii, radost a klid do života, s jejich léčivými zdroji.
Jsem autorkou projektu MOJE ZDROJOVNA, terapeutka craniosakralní biodynamiky a Somatic experiencing, učitelka jógy a Pilates.
Můj příběh si můžete přečíst zde >>
Close Menu